Otázky a odpovědi

Záleží na tom, jaký styl krytí zvolíte. Jednoduché krytí 15 max.20.let ale dvojité 50 – 70 let. V životnosti hraje důležitou roli správná skladba střechy a světová strana na kterou je obrácena. Na straně na kterou svítí nejvíce slunce dochází k destrukci dřeva rychleji.
V podstatě o každou střechu se musíte starat a kontrolovat její stav, ani jiné krytiny nejsou věčné. Na šindelovou střechu doporučuji vylézt co 5 let, většinou se tak děje při nátěru. Zkontrolují a vymění se prasklé šindele (výměna je snadná), případně dotlučou povylezlé hřebíky.
Není pravda, že se šindelová střecha musí natírat , jinak za pět let shnije. Např, šindel z modřínu je zbytečné natírat , obsahuje již dost pryskyřice. Smrkový šindel natírat nemusíte, ovšem nátěr jeho životnost prodlouží. Upozorňuji na vhodně zvolený nátěr, již jsem viděl po 5 letech shnilé šindele, jen vinnou špatně zvoleného nátěru. Smrkový a jedlový šindel, natíráme hned po položení dřevním térem vyrobeným z borovice. Dále doporučujeme nátěr opakovat co 4-5let. A jestli chcete mít stavbu echt ošetřenu, tak jí natřete jako v severských zemích již po 2 letech, poté se opakuje co 4-5 let.
Když vycházím z toho že krovy již stojí a střecha bude mít velikost 200m2, tak do 14 dnů bývá kompletně hotová. Záleží samozřejmě na počasí.
Pro upřesnění je třeba spočítat střechu podle plánu. Tak se můžeme dostat k přesné částce, která se nemusí navyšovat, jelikož víme kolik čeho budeme dělat. Lehké komplikace můžou nastat u starších staveb, kde poškození krovu nebylo vidět z půdy, ale k tomu tak často nedochází. Chcete li si zhruba spočítat kolik by vaše střecha stála tak si její metry vynásobte 1500,- korunami. Cena za metr čtvereční šindelové smrkové střechy kompletně provedené se pohybuje kolem této částky. Záleží na složitosti střechy.
O jednoduché krytí se nechci bavit, jelikož při srovnání ceny a životnosti je to z dlouhodobého hlediska nejdražší krytí.

Budeme se tedy bavit o krytí dvojitém u alpského šindele krytí trojitém.

Smrkový šindel – životnost 50-70 let je dobré ho ošetřovat aby jste dosáhli té nejdelší životnosti

Jedlový šindel – životnost by měla být delší jak u šindele smrkového, třeba též ošetřovat, delší čekací doba na materiál

Modřínový šindel pero drážka – životnost jistě delší ale o 50% dražší jelikož je drahý materiál a menší výtěžnost jak u smrku. Životnost nejde určit, tento typ šindele se v minulosti nevyráběl.

Modřínový šindel alpský typ – jsou to destičky na sraz, u nás se na památkách nepokládá, do našeho regionu nepatří. Ovšem na novostavbě bývá pěkný, esteticky je střecha jiná jak u valašského typu. V Alpách jsou firmy které vám dají i záruku 70 let. Ale takovou záruku si samozřejmě musíte zaplatit. Ale i modřínový šindel ze dřeva z nížiny bude mít kratší životnost jak smrkový šindel z horského dřeva.
Vadí, šindel nestačí vysychat a tím se zkracuje jeho životnost. Střechu nutno natírat dřevním térem a použít měděný hřebenový pásek. Za deště uvolňující měděnka zabraňuje růstu mechu a lišejníků. Dokonce se tento způsob ochrany našel na více jak sto let staré šindelové střeše překryté eternitem.
Nejlépe rok dopředu, minimálně na půl roku dopředu mám domluvené práce. Lépe domluvíme na termínu který by vám vyhovoval. A budete li chtít žádat o dotace, je lépe se spojit co nejdříve, aby se základní věci stihli domluvit a vy mohli podat úplnou žádost do stanoveného termínu. Není dobré na poslední chvíli, protože od vás může konkrétní osoba požadovat více dokladů než jste si mysleli.
Proč něco napodobovat? Z praktických zkušeností majitelů a pokladačů takovéto střechy jsem došel k názoru, že to nikomu nedoporučuji.
Setkáváme se s nešetrnými a zbytečnými zásahy při opravách staveb.
Například tesařské výměny, které nejsou nutné. Podobně zesilování krovu a
přidávání krokví. Nevhodně vypadající nové omítky a špatně zvolený materiál.
Konečná cena opravy se tím zbytečně navyšuje.
Jde o to na jaký typ materiálu bude nanášena co od ní požadujeme, jaké budou okolní vlivy. Tak tedy.

Hliněná omítka - se hodí spíše do prostorů vnitřních, ve venkovních prostorem musí být chráněna dostatečným přesahem střechy a nátěry, nejčastěji vápno. Je to nejlepší materiál do kombinace se dřevem. Nejlepší omítka na difůzně otevřené skladby. Již při dvou centimetrech se při větší vlhkosti v místnosti roztáhnou částečky jílu tak, že nepustí vlhkost do konstrukce. Kde při vzniku rosného bodu v konstrukci z jakékoli vaty, by došlo ke kondenzaci vody a mohlo by dojít k sesuvu izolace. U dřeva v trámu též dochází k rosnému bodu a dojde pak k zahnívání. Můžete si všimnout že u plno starých dřevěnic jsou uhnilé stropní trámy, které byli protáhlé až ven.

Vápenná omítka – nemá tu vlastnost jako hliněná zamezování průchodu většího množství par, ale stejné akumulační vlastnosti a stejnou možnost nabírat do sebe vhkost kterou pak vydýchá při sušším okolním prostředí ven. Takže by měla udržovat přijatelné vhkostní klima. Jako venkovní omítka má lepší soudržné vlastnosti, může tedy na ní sem tam zapršet.

Cementová omítka – není moc vhodná do vnitřních prostor, jelikož s vlastností akumulovat do sebe veškerou vodu z prostoru, vytváří suché klima, je ohnivou energií. Ve venkovních prostorách je odolnější jak předchozí dvě omítky, ovšem nedýchá a při tahání vlhka může přinést ve špatné konstrukci hodně neplechy.
Ano, je to omítka s příměsí hydraulického vápna, které má tu vlastnost tvrdnout i pod vodou. Je to ta nejlepší volba při styku s kameny a všude kde máme vlhkou zeď. Je součástí pravého marockého štuku, ze kterého se dělají i sprchové kouty.
Předem je se na takový krov podívat, ale usuzuji na klasické chování řadového tesaře. Je li krov zdravý, tak se zesilovat nemusí, ale je vhodný jen na krytiny lehké, ke kterým patří i šindel. A takový to slabý krov se na lehkou krytinu stavěl. Proč používat zbytečně mnoho materiálu, když tento krov stojí již řadu desítek let a nespadl. A to byli tenkrát zimy. Na těžkou krytinu je ovšem nutno krov zesílit, ale proč dávat tašku, když se může dát krytina plechová nebo kvalitní lepenka. Mnohdy je takový starý krov křivý a při pokládce krytiny jsou nerovnosti moc vidět a tvoří střechu nepěknou. Ale to se u dřevěného šindele nestane, jelikož částečně nerovnosti zakrývá, a jakákoli nerovnost mu vlastně i sluší. Sám štípáním není rovnou destičkou jako hoblovanou.
Je mnoho variant, ale já preferuji tuto. Mezi roubení natlačit ovčí rouno a uzavřít hliněnou vymazávkou.
Osb desky jsou cenově dostupným materiálem do prostředí s velkými rozdíly hodnot vlhkosti. Jelikož je tvarově stálá narozdíl od dřevěné desky. Ovšem kde by se dřevěná deska nedala použít? Ani na Osb desku by nemělo pršet a do více vlhkého prostředí můžeme použít dub (cena je ovšem jiná). Bohužel se setkáváme s tím, jak je v konstrukci použita přírodní izolace, se kterou může dům přirozeně dýchat a ta je zaklopena osb deskou, která funguje jako folie. Tento stavební materiál se vyrábí tak, že se rozdrtí na velké třísky krásná kulatina, ze které by jsme mohli nařezat desky a jimi dům obít. Cena za materiál je nižší, práce více. A ekologická stopa je jasná. Nedoporučuji používat osb desky přímo v interiéru. Na jejich povrchu se díky statické elektřině tvoří kladné ionty, vytvářející nepříznivé prostředí pro naše zdraví (pociťují hlavně alergici). Při použití přírodních materiálů se tvoří ionty záporné a nemuseli by jsme si dodatečně instalovat ionizátory vzduchu.